Den 9. — neděle 26. července 2026

Dnešní ráno jsme měli bez rozcvičky, neboť v neděli zpravidla nebývá. Na snídani nás čekal koblížek a kakao, což děti velmi ocenily.

Dopoledne strávil oddíl Tečkovaní pytlíci u naší želvušky Dejny. Želvuška je jedno z nejvíce odolných zvířat na světě, dokonce přežije i výbuch atomové bomby. Kluci se nejprve učili, co vše želvuška přežije a co je to vlastně za zvíře. Následně testovali svoji odolnost, a to zejména třemi sériemi náročných cvičení. Kluci běhali, dělali sedy-lehy, kliky, dřepy apod. Myslím, že je svaly na táboře ještě nikdy nebolely tolik

Po obědě následoval klasický dopolední klid a po něm se tábor rozdělil na mladší a starší. Starší si zahrály hru Kódy - každé dítě má na sobě přilepený kód a snaží se schovávat před vedoucími. Pokud vedoucí kód uvidí a řekne ho správně, dítě ztrácí svůj život. Pokud ztratí dva, hra pro něj končí.

Mladší si zahráli v lese lov básniček. Po lese jsou rozmístěny básničky o našich zvířátkách a děti je musejí najít, zapamatovat si je a správně je říct vedoucímu. Jedna z básniček například byla:

Jsem larvička maličká,

usměvavá, celičká.

Papám, rostu každý den,

proměna je můj sen.

Večer si mladší zahráli sérii tří bojovek. Hráli například hádanky či hru na hodné a zlé skřítky. Cílem bylo mít co největší počet správně postavených kuželů, které zlí skřítci obraceli. Starší hodně běhali ve hře Sčítání čísel.